Jakoubkův příběh

Jakoubek je dvouletý blonďáček, který miluje traktory, rád s tátou kope do míče, pomáhá mamince při vaření, krmí koně, jezdí na odrážedle nebo si hraje se svými vláčky. Bohužel nic z toho, co ho tak baví, už pár měsíců nemůže dělat.

Způsobil to úraz, kdy se na Kubíka při pobíhání na zahradě převrátil zahradní stroj. Během vteřiny bylo neštěstí na světě. Ač Jakoubek neměl nic zlomeného a ani nikde nekrvácel, v nemocnici lékaři po vyšetření magnetickou rezonancí zjistili jednu z nejhorších diagnóz – poškození míchy v oblasti krku. 

Jedná se o součást ústředního nervstva, společně s mozkem to nejdůležitější v těle, co nelze v Kubíkově případě napravit žádnou operací, ani žádnými léky. Poškozená míchá nemá za následek jen ztrátu hybnosti v končetinách, jak by se na první pohled mohlo zdát. Poškození míchy v této části krku ovlivňuje i základní životní funkce, jako je dýchání, vylučování, zažívání nebo třeba i termoregulace a chuť k jídlu. Kubíček musel být kvůli postupujícímu otoku míchy pár hodin po úrazu uveden do umělého spánku, protože se mu zhoršovalo jeho dýchání, a byl napojen na plicní ventilátor.

Asi po třech týdnech od úrazu prodělal spontánní pneumotorax, který způsobil zástavu srdce a lékaři ho museli oživovat. Naštěstí to na mozku nezanechalo žádné trvalé následky, ten den se nám Jakoubek podruhé narodil. Za pouhé tři měsíce po nemocnicích toho Kubík prožil opravdu hodně – dostal otravu krve, přes měsíc měl vysoké horečky, překonal zlatého stafylokoka a má rozpíchaná snad všechna místa na těle kvůli infuzím.

 


Způsobil to úraz, kdy se na Kubíka při pobíhání na zahradě převrátil zahradní stroj. Během vteřiny bylo neštěstí na světě. Ač Jakoubek neměl nic zlomeného a ani nikde nekrvácel, v nemocnici lékaři po vyšetření magnetickou rezonancí zjistili jednu z nejhorších diagnóz – poškození míchy v oblasti krku. 

Náš Kubíček se ale se vším se statečně pere a ukazuje, jakým je bojovníkem, navzdory prognózám lékařů. Již se nám povedlo zbavit se ventilátoru, rozhýbat skoro celou levou ručičku (zatím bez prstíků) a také reaguje i na šimrání na nožičkách.

Kromě klasického léčení dáváme šanci i alternativní medicíně, která by mohla Jakoubkovi pomoci. Vyzkoušeli jsme různé léčitele, homeopatika, absolvovali jsme buněčnou terapii – aplikaci kmenových buněk, jsme otevření všemu, co by mohlo Jakoubkovi alespoň trochu pomoci.

Věříme, že s pomocí kvalitní rehabilitace a speciálních pomůcek se časem znovu postaví na vlastní nohy a udělá krok vstříc lepším zítřkům.